Dítě s Aspergerovým syndromem v opatrovnickém řízení, úprava péče o dítě s PAS, odmítání jednoho z rodičů

Mgr. Martina WOŠOVÁ, advokátka

10.9.2025

Kapitoly/Obsah článku:

1. Co je to Porucha autistického spektra a Aspergerův syndrom;
2. Rizika nepochopení a neznalosti syndromů, projevů a následků Aspergerova syndromu či PAS v opatrovnických řízeních
3. Úprava péče a její změny u dítěte s Aspergerovým syndromem
4. Úprava vzdělávání dítěte s Aspergerovým syndromem
5. Postup soudů v opatrovnických řízeních o úpravě poměrů nezletilých dětí s Aspergerovým syndromem
6. Závěr

1. Co je to Porucha autistického spektra a Aspergerův syndrom;

Aspergerův syndrom je jednou z forem poruch autistického spektra (neboli „PAS“).

Ačkoli není spojen s mentálním hendikepem, jde o závažnou vývojovou odlišnost, která trvale ovlivňuje život člověka. V období dětství a dospívání může být často provázena dalšími doprovodnými psychiatrickými poruchami jako ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou dítěte), úzkostné poruchy, depresivní poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, aj.

Nejedná se o nemoc, jedná se o celoživotní neurovývojovou poruchu. Některé její projevy s věkem vymizí, jiné se zase mohou projevit. Pokud dítě podstupuje terapii, jejím cílem není dítě „léčit“, ale pomoci jedinci lépe fungovat v běžném životě.
Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že jedinec vnímá, myslí a chová se jinak než jeho okolí.

Velkým problémem při diagnostice a zjišťování přítomnosti této poruchy je, že dítě může po inteligenční stránce působit normálně, někdy nadprůměrně, verbálně komunikuje velmi obratně, všem položeným dotazům dobře rozumí, dává přiléhavé, logické a konkrétní odpovědi. Ve škole může i vynikat dobrým někdy nadprůměrným prospěchem.

Nicméně po sociální a emoční stránce je nezralé, zaostává.

Koncentrace pozornosti dítěte může být kolísavá. Převažuje silné smyslové vnímání projevující se v citlivosti na zvuky, pachy, materiály. Dítě může vnímat s přehnanou intenzitou i hmatové podněty (dotyky, textury), což mu může způsobovat nepříjemné pocity, až dokonce bolest (tzv. taktilní hypersenzitivita). U některých dětí se například projevují i specifika v oblékání, oblíbenost stejných věcí, potřeba odstříhávání cedulek, porucha termoregulace, specifika v jídle (např. obměna stále stejných jídel dokola, není potřeba ochutnávat stejná jídla). Dítě může chápat některé projevy řeči doslovně, má problém s porozuměním ironii, neverbálními gesty (mimikou), aj. Důsledkem toho je špatné navazování kontaktů a vztahů se svými vrstevníky, obtíže v sociální interakci a komunikaci, závažný deficit v porozumění a představivosti. Pokud je dítě ve stresu, nebo rozčílené, může dojít k tzv. „záseku“ jako projevu tzv. přetížení.

Úzkost bývá příčinou a spouštěčem vzdorovitého chování. Úzkost dítěte však často není okolím rozpoznána, neboť dítě může navenek působit nadměrně sebevědomě, egocentricky a nevychovaně. Tyto projevy tudíž často mohou pro osoby věci neznalé a laiky působit jako rozmazlenost, vzdorovité chování, přecitlivělost dítěte, nadměrná úzkostnost dítěte.

Modelový příklad člověka s diagnózou PAS neexistuje. Proto se uvádí Porucha autistického spektra, protože toto spektrum je velmi široké a zahrnuje široké spektrum projevů.

Pro diagnostiku PAS je vhodné najít specializovaného klinického psychologa, který sleduje vývoj a další výzkumy týkající se této poruchy.

Aspergerův syndrom se může jinak projevovat u dívek (Aspergerův syndrom s dívčí symptomatikou) a jinak u chlapců.

2. Rizika nepochopení a neznalosti syndromů, projevů a následků Aspergerova syndromu či PAS v opatrovnických řízeních

Rodiče dítěte s PAS bývají často obviňováni z nesprávné, příliš mírné, nebo naopak příliš tvrdé výchovy, přehnané úzkostnosti ve vztahu k dítěti.
Může se dokonce stát, že dítě začne jednoho z rodičů zcela odmítat. K tomu může přispět i jen zdánlivá maličkost, např. odmítaný rodič v minulosti ponechal dítě samotné, bez dozoru, nechoval se předvídatelně, dítě se ocitlo pod tlakem, dostavilo se přetížení, úzkost. Spouštěčem může být i zásadní změna v rodině, narození dalšího sourozence, kdy dítě trpící poruchou se může cítit upozaďováno natolik, že začne péči rodiče odmítat. Příčiny odmítání mohou být i v mládí – nucené odpoutání od matky již v ranném věku např. v důsledku rozchodu rodičů a nesprávně zvolené úpravy péče rodičů, apod.

Matoucí pro okolí dítěte s Aspergerovým syndromem či PAS může být i fakt, že okolí dítěte, popřípadě i jen druhý z rodičů projevy dítěte nevnímá. Jedinci s Aspergerovým syndromem a zvláště ženy totiž mohou používat techniku tzv. maskování (neboli také „camouflaging“) což je strategie, kterou lidé s Aspergerovým syndromem a jinými poruchami autistického spektra (PAS) využívají k přizpůsobení se neurotickému prostředí. Spočívá v potlačování přirozených autistických rysů a napodobování sociálního chování ostatních.

V soudních řízeních potom dochází k tomu, že se jeden z rodičů (často právě odmítaný) rodič dožaduje úpravy péče či styku s dítětem, když nevěří pečujícímu rodiči a jeho sdělením o projevech dítěte v domácnosti pečujícího rodiče, tedy v péči rodiče, kde se dítě cítí bezpečně.

S ohledem na neznalost symptomů a projevů této poruchy a potřeb dítěte trpícího Aspergerovým syndromem osobami zapojenými do opatrovnických řízení se může stát, že pečující rodič je dokonce i ze strany soudu podezříván z bránění kontaktu mezi dítětem a odmítaným rodiče.

Může tak dojít k závažným a vleklým soudním sporům, které však na dítě trpící PAS ještě více doléhají. Setkávání s cizími neznámými lidmi, pracovníky OSPODu, výslechy soudci, provádění znaleckého zkoumání, dost často i nátlak osob neznalých projevů PAS a potřeb takovýchto dětí na kontakt s druhým rodičem a urychlení rozšíření péče druhého rodiče, nekomunikace a vzájemná nedůvěra rodičů, to vše může vyústit i ve zhoršení stavu nezletilého dítěte.

Namísto pochopení a řešení situace se potom nejen nezletilé dítěte, ale i pečující rodič a nejbližší vztahová osoba nezletilého dítěte ocitá v začarovaném kruhu. Naprosto lidsky přirozená obava pečujícího rodiče o dítě trpícího poruchou autistického spektra a snaha chránit dítě od stresu a přetížení potom samozřejmě po psychické a duševní stránce působí i na tohoto rodiče. Protože se mnohdy jedná o nejbližší vztahovou osobu dítěte, Pokud pak psychicky strádá nejbližší pečující osoba dítěte s Aspergerovým syndrome či PAS, dochází naprosto logicky k přenosu těchto pocitů z rodiče na dítě a naopak. Situace tak může vygradovat a ještě více dítě ohrozit.

3. Úprava péče a její změny u dítěte s Aspergerovým syndromem

Střídavá péče u dítěte s Aspergerovým syndromem může být problematická, ale není automaticky nevhodná. Rizikem jsou potíže s přizpůsobením se změnám a střídání prostředí může být pro dítě stresující. Je nezbytné, aby rodiče komunikovali efektivně. Pokud se tak neděje, může to dítěti způsobit zmatek a emoční nejistotu. Důležité je také si zvědomit, že každé dítě s PAS je jiné.
Jakékoliv změny v péči by proto měly být zaváděny velmi opatrně a s ohledem na potřeby konkrétního dítěte.

Při diagnóze Aspergerova syndromu je potřeba dodržovat jasná pravidla a předvídatelnost, není vhodné na dítě vyvíjet tlak, neboť by to mohlo vést k přetížení a „záseku“.

Již v nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1554/14, bod 31 Ústavní soud poukazuje na to, že mohou nastat specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které brání jeho svěření do střídavé péče, například specifický zdravotní či psychický stav dítěte. Ústavní soud zde uvádí jako příklad situace, kdy dítě je nervově labilní nebo má Aspergerův syndrom a střídavá péče pak představuje pro dítě nepřiměřenou zátěž.

V nálezu sp.zn. II. ÚS 1191/17 ze dne 15.5.2018 Ústavní soud konstatoval, že je třeba respektovat specifický zdravotní stav dítěte, které trpí úzkostnými poruchami a vývojovými problémy, nelze přehlížet závěry a doporučení lékařů a znalců, nesmí docházet k libovůli při hodnocení důkazů a nelze upřednostňovat subjektivní názor soudu o nutnosti změny situace před objektivními zjištěními a doporučeními odborníků.

4. Úprava vzdělávání dítěte s Aspergerovým syndromem

I ve škole by měly být respektovány všechny zvláštnosti projevů konkrétního dítěte s Aspergerovým syndromem. Může docházet k rychlému přetížení a únavě. Tomu je nutné předcházet.

Práce s dětmi s Aspergerovým syndromem či PAS ve škole by měla vycházet z doporučení klinického psychologa, poradenského zařízení a metodického doporučení Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, č.j. MSMT-5217/2017-1. Je třeba pracovat s celou rodinou, odborníky z oblasti dětské psychiatrie a školskými poradenskými zařízeními.

5. Postup soudů v opatrovnických řízeních o úpravě poměrů nezletilých dětí s Aspergerovým syndromem

Pokud dítě trpí projevy Aspergerova syndromu či PAS, neměl by soud taková tvrzení brát na lehkou váhu. Diagnostika nadto nemusí být nejprve zcela jasná. Symptomy se vyvíjí v čase a dítě je třeba sledovat delší dobu a podrobit speciálním vyšetřením.
Pokud má dítě problémy ve styku s druhým rodičem, tento se snížil na minimum, či naopak se jedná o rozšíření styku, je třeba zapojit pomáhající profese. Klinický psycholog provede diagnostiku, psychiatr vedle diagnostiky může předepsat medikaci, nicméně práce s dítětem by měla probíhat prostřednictvím dětského terapeuta. Zásadní jsou samozřejmě poznatky ošetřujících lékařů a terapeutů, které dítě mají dlouhodobě v péči a s dítětem pracují.
Pokud jsou problémy rodičů v komunikaci, tyto je třeba se pokusit odstranit. K tomu může pomoci mediace, nicméně spíše bude potřeba zahájit terapii, aby terapeut pracoval s celou rodinou, k tomu lze dojít i postupně. Nezbytná je řádná edukace o potřebách dítěte a způsobech zacházení s dítětem, jak pracovat na snížení úzkosti, jak dítěti poskytovat pozornost a uznání, práce na předvídatelnosti rozhodování rodiče pro dítě, apod. V případě potřeby postupného rozšiřování kontaktu lze zvážit i asistované kontakty zejména za přítomnosti terapeuta.

Pro znalecké zkoumání je nutné volit znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace dětská psychiatrie, je časté, aby soud ve smyslu § 23 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech udělil souhlas s přibráním konzultanta – znalce z oboru školství a kultury, odvětví a specializace dětská psychologie, případně může soud znalce z tohoto oboru ustanovit i samostatně.

Prostřednictvím znalce je třeba zjistit přesnou diagnózu nezletilého dítěte a vliv této diagnózy na péči rodičů či styk nepečujícího rodiče s nezletilým dítětem a jaký podíl péče je v tom konkrétním okamžiku s ohledem na veškeré okolnosti možný.
Judikatura Ústavního soudu i v těchto případech dbá na názor a přání dítěte, když je třeba také zjišťovat, zda nezletilé dítě je schopno tyto názory a přání způsobem odpovídajícím svému věku formulovat.

6. Závěr

Aspergerův syndrom je jednou z forem poruch autistického spektra (PAS), která celoživotně ovlivňuje různé oblasti života člověka. Hlavní charakteristiky Aspergerova syndromu jsou potíže v sociální interakci, specifické zájmy, potřeba rutiny a předvídatelnosti, komunikační obtíže. Jedná se o celoživotní neurovývojovou poruchu, cílem terapie není „léčit“, ale pomoci jedinci lépe fungovat v běžném životě. Střídavá péče u dítěte s Aspergerovým syndromem může být problematická, ale není automaticky nevhodná. Rizikem jsou potíže s přizpůsobením se změnám a střídání prostředí může být pro dítě stresující. Změny v péči je třeba zavádět velmi opatrně a s ohledem na potřeby dítěte. Je potřeba pracovat s rodinou, aby rodiče byli řádně edukováni a naučili se efektivně komunikovat.

Zdroj: Materiály z praxe advokáta, Zprávy z psychologických vyšetření, Osobní konzultace s psychologem, rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, v textu citovaná rozhodnutí Ústavního soudu